Na výzkumu spolupracují pracovníci a pracovnice kateder Sociologie, Antropologie a Blízkovýchodních studií.
Alena Pařízková, Ph.D.
Alena Pařízková se zajímá o otázky mezinárodní migrace, životních drah, zdraví, nerovností a genderu. V minulosti se podílela na projektu, který analyzoval změny intimních a rodinných vztahů v české společnosti. Realizovala kvalitativní výzkum českých ekonomických migrantů ve Velké Británii a zkoumala jejich rodinné vztahy, pracovní trajektorie se zapojením genderové perspektivy. V současné době se zaměřuje na provázání zdraví a migrace nebo cestování. Jednak se zaměřuje na migrující ženy a témata perinatálního zdraví. Fenomén žen, které cestují za porodní péčí na dlouhé vzdálenosti nebo do zahraničí, je dalším výzkumným zaměřením. V oblasti sociální práce se zaměřuje na prolínání násilí, marginalizace a poskytování placených sexuálních služeb.
Mgr. Jan Pěchota
Jan Pěchota absolvoval magisterský studijní program na katedře Blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni, kde v současnosti působí jako vědecko-výzkumný pracovník a projektový manažer. V rámci mezinárodních projektů (Interreg CE, Ziel ETZ 2014-2020) zaměřených na migraci a integraci cizinců se věnuje koordinaci projektových aktivit, realizaci odborných a síťovacích workshopů, přípravě integračních aktivit pro třetizemce a vědeckému výzkumu. Druhou linií jeho odborného zájmu je moderní historie severozápadní Afriky, berberská identita a vztahy mezi Evropou a severní Afrikou v předkoloniálním a koloniálním období, což je také tématem jeho doktorského výzkumu v na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne.
Alena Glajchová, Ph.D.
Alena Glajchová absolvovala doktorské studium na Katedře antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zaměřuje se zejména na témata z oblasti medicínské antropologie a sociologie zdraví a nemoci. Ve svých výzkumech se zabývá především problematikou poskytování zdravotní péče zranitelným skupinám populace, interakcemi v prostředí zdravotní péče a nerovnostmi ve zdraví. Realizovala etnografii zdravotnického zařízení a hlavní pozornost ve svém výzkumu věnovala interpretaci zkušenosti týkající se poskytování zdravotní péče a vztahu mezi zdravotnickým personálem a zranitelnou skupinou populace, jíž jsou lidé ve stáří. Podílela se na projektu, jenž se zabýval perinatálním zdravím migrantek. V rámci tohoto projektu realizovala etnografii zdravotnického zařízení a zaměřovala se na zranitelnost migrantek jakožto zranitelné skupiny a na zkušenosti zdravotnického personálu s péčí o ně. Ve svém výzkumu přitom přistupovala z pozice intersekcionální perspektivy. Dále se zajímá o témata spadající do oblasti sociologie genderu a sociologie migrace. V oblasti sociální práce se zaměřuje na otázky diskriminace, marginalizace a poskytování zdravotní péče zranitelným jedincům.
Viktor Rumpík, Ph.D.
Viktor Rumpík se zabývá otázkami mezinárodní migrace, lidských práv, integrace přistěhovalců. V roce 2018 dokončil doktorské studium na Katedře antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zaměřuje se zde na pracovní migraci Ukrajinců do České republiky. Ve své disertační práci se věnoval transnacionální analýze sociálních sítí ukrajinských migrantů v kontextu tzv. “zprostředkovávání”, které přispívá k adaptaci migrantů na struktury cílové země. Vedle akademické sféry působí od roku 2012 jako sociální pracovník v Diakonii Západ, kde v přímé práci pracuje s migranty ze zemí EU i mimo EU v oblasti pracovního práva, integrace a prevence obchodování s lidmi.
Tomáš Hirt, Ph.D.
Tomáš Hirt pedagogicky a badatelsky působí na Katedře antropologie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Badatelsky se orientuje především na problematiku nacionalismu, etnicity a multikulturalismu, a to jak v teoretické rovině tak ve vztahu k romské populaci v ČR a ve vztahu ke krajanským diasporám na Balkáně. V současné době je jeho převažující specializací vizuální antropologie a aplikovaná sociální antropologie. Na svém domovském pracovišti spoluzaložil a vedl Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, jako ředitel působil řadu let v plzeňské pobočce obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Splueditoval sborník Romové: Kulturologické etudy (Plzeň: Čeněk, 2004), Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (Plzeň: Čeněk, 2005), „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení (Plzeň: Čeněk, 2006) a Rómske osady na východním Slovensku z hľadiska antropologického terénního výskumu (Bratislava: NOS-OSF, 2008). Je autorem či spoluautorem řady odborných článků, studií a kapitol v kolektivních monografiích, ale i prakticky orientovaných textů, zpráv, metodik a tří krátkých dokumentárních filmů.
Karel Řezáč, Ph.D.
Karel Řezáč je absolventem doktorského studijního programu sociální politiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je vyučujícím studijního programu sociální práce na Katedře sociologie Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se v rámci výzkumu věnuje tématům hranic profesionálního výkonu sociální práce, deinstitucionalizace, náhradní rodinné péče, lidského rozvoje a wellbeingu. Obhájil disertační práci na téma Potencialita dětí v náhradní rodinné péči a také působil v praxi sociální práce jako sociální pracovník náhradní rodinné péče v nestátní neziskové organizaci pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.